úterý 31. července 2012

Vtipy a vtípky


Tři kamarádi přišli k nebeské bráně a Svatý Petr se jich ptá, co by nejraději slyšeli od svých příbuzných na pohřbu.
- Já bych chtěl slyšet, že jsem byl skvělý doktor a dobrý otec rodiny.
- Já bych chtěl slyšet, že jsem byl úžasný manžel a že jsem jako policista zachránil životy mnoha lidí.
- Já bych chtěl slyšet: "Podívejte, vždyť on se hýbe!"





U soudu:

"Pane předsedo, jsem nevinný!"

"To říkají všichni…"

"No vidíte! Když to říkají všichni, tak to musí být pravda!"




Přijde žába do hospody, na sobě zednické montérky, umazaná cementem, vápnem a barvou. Přistoupí k baru a říká:
- Pivo, prosím!
Vypije ho na jednou, utře si pěnu do rukávu a odejde. Barman si pomyslí:
- Řeknu o ní řediteli cirkusu, třeba ho to bude zajímat.
Druhý den ve stejnou dobu čeká ředitel v hospodě. Brzy do dveří vstoupí žába v zednických montérkách. Objedná si tuplák piva, vypije ho na jeden lok, utře pěnu do rukávu. V tom okamžiku na ni ředitel cirkusu promluví.
- Rád bych vás zaměstnal u sebe v cirkuse!
Žába:
- Cirkus, to je taková stavba z látky?
- Jo.
- A jsou tam dřevěné lavice?
- Jo.
- Železná konstrukce?
- Jo.
- Tak k čemu vám je zedník?!







Kněz se ptá dětí, jak se mají chovat, aby se dostaly do nebe.

Děti odpovídají:

"Musíme pomáhat rodičům."

"Musíme být hodné."

"Musíme chodit do kostela."

"A co ty, Vašku?" ptá se kněz. "Co ty si myslíš?"

"Musíme umřít!"





Jistý mladý muž se rozhodl, že se stane velkým spisovatelem.
Když se ho ptali, co chápe pod pojmem "velký", řekl:
"Chci psát věci které bude číst celý svět, věci na které budou lidé citově reagovat, věci u kterých budou křičet, kvílet, sténat v bolesti a strachu!"
Nyní pracuje pro Microsoft a píše tam chybové hlášky.





Tří kamarádi se vráti z dovolená a baví se v hospodě:
Michal: Já jsem byl ve Španělsku a potkal jsem v hloubce 20 metrů německou ponorku.
Karel: A jak jsi poznal že byla německá?
Michal: No zaklepal jsem na okýnko, objevil se za ním člověk a řekl: "Wilkommen tauchermann, wie geht es Ihnen?"
Karel: Já byl v maďarsku a tam jsem v hloubce 50 metrů potkal americkou ponorku.
Pepa: a jak jsi zjistil že je americká?
Karel: Zaklepal jsem na okýnko a tam se někdo objevila řekl: "Hi, how areyou, mr. diver?"
Pepa: To já jsem byl v labi a narazil jsem na policejní ponorku.
Michal: A jak jsi zjistil, že to je policejní?
Pepa: Taky jsem zaklepal, za okýnkem se někdo objevil a hned ho otevřel.





V posilovně na lavičce začne najednou zvonit mobilní telefon. Jeden chlapík ho zvedne a z telefonu se ozve:
- Ahoj miláčku, jsi teď v klubu?
- No, jsem ...
- To je skvělé, jsem kousek odtud a viděla jsem v obchodě krásný norkový kožich, můžu si ho koupit?
- Kolik stojí?
- Jenom sedmdesát tisíc.
- Tak si ho kup, když se ti tak moc líbí...
- Jo a taky jsem byla u delaera Mercedesu a viděla letošní modely. Měli tam jeden opravdu hezký kabriolet.
- A za jakou cenu?
- Čtyři a půl milionu.
- Tak ho vem, ale musí tam být všechno příslušenství.
- Výborně! Ale než zavěsím tak ještě něco...
- Copak?
- No koukala jsem se na tvé konto a ... no zastavila jsem se u realitního agenta a uviděla ten dům co se nám minulý rok strašně líbil a je na prodej! Vzpomínáš? Ten s tím bazénem, lesíkem a 20 akry soukromé pláže...
- A kolik za to chtěj?
- Jen 27 miliónů .. skvělá cena a na účtu máme tak akorát dost abychom to koupili ...
- Tak dobře, ale musíš to usmlouvat na 25 miliónů, ok?
- Ach miláčku ... díky! Uvidím tě večer! Opravdu tě miluju!
- Já vím ... já tebe taky...
Chlapík zaklapne mobil, rozhlédne se kolem na pokleslé čelisti kamarádů co hovor vyslechli, pak zvedne ruku s mobilem a zavolá aby to slyšel každý v místnosti:
- Haló, nevíte někdo čí je tenhle mobilní telefon?





Žena se ptá manžela :

"Prosím tě řekni mi co ti na tom pivu takchutná?"

"Jo, to víš já ti to řeknu a ty mi ho vypiješ!"


úterý 17. července 2012

Zemřel Stephen R. Covey

Zemřel Stephen R. Covey. Že nevíte, kdo to je? To je člověk, který vymyslel sedm principů, které bychom měli dodržovat v pracovním i soukromém životě. Na rozdíl od pomíjivých hodnot, jako je materiální zisk, pochvala od šéfa, společenská prestiž nebo uznání od přátel, jsou tyto principy platné obecně. Ocení je zejména lidé, kterým jde o smysl a účel jejich jednání.
Časopis Time ho prý zařadil mezi 25 nejvlivnějších Američanů. Je známý i u nás, hlavně mezi manažery a lidmi, kteří se zabývají koučováním, poradenstvím, duševním rozvojem a podobně.
Základní popis jeho sedmi principů nebo návyků přináší knížka 7 návyků skutečně efektivních lidí, která vyšla i u nás. Název je malinko zavádějící, působí to dojmem, že jde jen o pracovní záležitosti, ale ve skutečnosti se tyto principy uplatňují ve všech sférách života, i v soukromí, ve vztazích, v rodině nebo v zájmové oblasti.
Princip první – být proaktivní. To znamená nečekat, až mě k jednání přinutí okolnosti, nepovažovat se jen za pasivní oběť, ale být aktivní. To, že na mě někdo třeba křičí, to neznamená, že mu musím odpovědět stejně. V každém okamžiku máme možnost volby. A každá ta volba nějak ovlivní náš budoucí život.
Spousta lidí ví, že žijí nezdravým životním stylem, jedí málo zeleniny, přejídají se, kouří, nehýbou se. Vědí nebo tuší, že je to někdy v budoucnu přivede ke zdravotním problémům, ale nic s tím nedělají. Pak ty problémy opravdu přijdou a oni musí napravovat daleko větší škody a dělat daleko větší (a bolestnější) změny, než kdyby začali o pár let dřív a pozvolna.
Hodně problémů, které v práci nebo v životě máme, se dalo předvídat a často jsou to následky něčeho, co jsme zanedbali nebo podcenili.
Druhý princip – začínat s myšlenkou na konec.
Když vaříte guláš, máte někde v hlavě představu, jak by měl výsledek vašeho úsilí vypadat. A v průběhu práce se snažíte tu představu zrealizovat. Přidáváte suroviny a koření tak, abyste získali něco, co už jste si vytvořili v hlavě.
U guláše je to jednoduché, protože je to krátkodobý úkol a není lehké si ut představu udržet v hlavě.
Horší je to u „úkolů“ dlouhodobých, jako je vytvořit fungující vztah nebo vychovat děti. Tam v každodenním shonu, kdy se snažíme uvést do harmonie práci, rodinu, zdraví, záliby, finance atd., často na konečný obraz zapomínáme. Chceme být zdraví, ale ve spěchu si v práci dáme místo oběda silnou kávu a čokoládovou tyčinku. Chceme mít dobrý vztah s přáteli, ale místo toho se honíme v práci, abychom vydělali víc peněz.
Třetí princip – to nejdůležitější dávat na první místo. Vypadá to logicky, ale dodržujeme to málokdy. To proto, že ty opravdu důležité věci většinou nebývají naléhavé. A my máme sklon řešit věci naléhavé, to, co nás pálí nebo láká právě teď.
Příkladem je třeba vztah z partnerem/partnerkou. Je důležitý, ale dokud nějak funguje, necítíme potřebu na něm pracovat. Bereme toho druhého tak trochu jako samozřejmost, jako něco, co počká, zatímco by řešíme důležité věci třeba v práci. A po čase zjistíme, že jsme si cizí, nebo že si dokonce náš partner našel „bokovku“ nebo že si prostě žije po svém a spíš vedle nás, než s námi.
Čtvrtý princip – myslet způsobem výhra/výhra. Ze sportu jsme zvyklí, že když jeden vyhraje, ten druhý prohraje. To je princip výhra/prohra. A tento přístup přenášíme do každodenního života, i když tam neplatí. Neplatí hlavně proto, že obvykle nezávodíme ve stejném závodě. Neusilujeme o stejné věci. A pokud ano, tak i pak víc dosáhneme spoluprací, než bojováním s těmi ostatními.
Známe lidi, kteří se užírají závistí, jako by to, co ten druhý má, je samotné nějak ochudilo.


pondělí 16. července 2012

Pár vtipů


Obsluha v internetové kavárně pozoruje blondýnu.
Ta několikrát za sebou olízne prst, sáhne na okraj obrazovky, olízne prst, sáhne na okraj obrazovky...
Po chvíli obsluha přijde k blondýně a ptá se, zda nemá nějaký problém.
Blondýna zlostně odpoví: "Ne, vy máte problém, protože vám to nefunguje, nemůžu nalistovat ty další stránky."





U barpultu sedí jeden chlápek a kouká do sklenice.
Druhej k němu přijde a jestli by ho mohl pozvat na drink.
"Proč ne."
"Odkud jste?"
"Z Irska."
"Neříkejte! Já taky! Odkud přesně?"
"Z Dublinu."
"To je ale náhoda, já jsem taky z Dublinu! Kde jste studoval?"
"Na univerzitě Svaté Marie."
"To snad není možné! Já taky. A který rok jste promoval?"
"Já? Moment... jo, 1962."
"Člověče, to je neuvěřitelné, já taky!"
Tou dobou už hlasitostí přilákali k baru několik štamgastů, z nichž jeden se ptá barmana:
"Šéfe, heleďte, o co jde?"
"Ale, to nic, akorát O'Malleyovic dvojčata jsou zas děsně opilý



Jeden manažer byl pozván svým přítelem na konferenci do Tokia.
Protože věděl, že je dobrý řečník a odborník, byl velice překvapen, že jeho projev nesklidil žádný potlesk, přestože byl protkán jemným vtipem i brilantními myšlenkami. Po něm přišel k mikrofonu nějaký mladý Japonec, který celkem nezúčastněně něco odříkal, a celý sál povstal v ohromném aplausu. Chlápek jen pokrčil rameny nad nespravedlivým osudem a veden společenskou slušností, začal tleskat taky. Předseda konference se k němu naklonil a povídá:
"Teď nemůžete tleskat."
"Proč ne? Jeho řeč musela být skvělá, podle těch reakcí."
"Ne, pane, netleskejte. On jen tlumočil váš projev."



Jeden starý pracovník plynáren zaučoval nového kolegu.
Prováděli zrovna kontroly a odečet stavu plynoměrů na předměstí. Když dokončili další budovu, ten starý říká tomu mladému:
"Hele, nemysli si, že jsem nějaká vykopávka. Mám docela kondici. Vsaď se, že doběhnu k autu dřív než ty."
Tak se oba rozběhnou. Starý je skutečně u auta o krok napřed. Mladý jen vyvalí oči, ale vzápětí koukají oba, protože k nim doběhne udýchaná stařenka. Starý plynař se jí ptá:
"Copak, paní, zapomněli jsme u vás něco?"
Stařenka popadne dech a povídá:
"Ech, když jsem viděla dva plynaře takhle upalovat, řekla jsem si, že bych měla asi utíkat taky."





Na Sibiři na břehu moře sedí chlapík a chytá ryby.
Najednou se z moře vynoří americká ponorka, otevře se poklop a vykoukne nějaký voják. Chvíli se rozhlíží s dalekohledem a potom zakřičí dolů: "Směr Severo-severovýchod." Zaleze, zabouchne poklop a ponorka zmizí v moři.
Chlapík chvíli kouká, ale dál se věnuje rybaření. Pár minut na to se z moře vynoří ruská ponorka, vykoukne voják, a když uvidí rybáře, křičí na něj: "Hej, ty tam! Nebyla tu před chvílí náhodou americká ponorka?"
Rybář křičí, že jo.
Voják: "A kterým směrem odplavali?"
Rybář: "Směr Severo-severovýchod."
Voják: "Ty vole, nemachruj a ukaž rukou!"





Jednou jsem takhle čekal na zastávce a tak mimoděk vyslechl telefonní rozhovor jednoho pána:
"Vím, že je to něco, co bys hodně chtěla, ale já osobně nepovažuju tetování za dobrý nápad, a to samé platí o náušnicích v nose a podobně. A dokud žiješ v mém domě, myslím, že bys měla respektovat má přání."
V tu chvíli jsem mu záviděl jeho otcovskou neústupnost. Ale on ještě řekl:
"A kromě toho, ty tetování nepotřebuješ, mami, je ti 75!"







Ptá se takhle malý čáp tatínka, když je maminka pryč.
"Tati, kde je maminka?"
"Létá nad vesnicemi a nosí lidem děti a tím i štěstí," odpoví tatínek.
Když je pak zase pryč tatínek, ptá se maminky.
"Mami, kde je tatínek?"
"Létá nad městy a nosí lidem děti a tím i radost," odpoví maminka.
Jednou pak přiletí malý čáp z toulek a tatínek a maminka se ho ptají, kde byl a malý čáp vysvětluje:
"Létal jsem nad vysokoškolskými kolejemi a strašil jsem studenty."





Dva kluci sedí u vody a opalují se.
Najednou kolem projde krásná holka v bikinách. A ten jeden povídá: "Člověče, ta kdyby se topila, tak jí hned vytáhnu."
Co čert nechtěl, dívka vlezla do vody, udělala pár temp a hladina se nad ní zavřela.
Kluk pro ní okamžitě skočí a vytáhne holku ven. Zkouší jí všelijak oživit a nic. Zkouší umělé dýchání a pořád nic.
Najednou ale povídá: "Člověče jí nějak smrdí z huby!"
A ten druhej řiká: "Se nediv vždyť tamta měla bikiny a tahle má brusle!"





Přijde chlápek k doktorovi a povídá:
"Pane doktore, mám strašnou zácpu, nemáte na to něco?"
Doktor mu odpoví:
"Člověče, máte štěstí, že jste přišel. Právě mi dodali nový super lék z Německa. Jsou to kapky, ale musí se pečlivě dávkovat. Jak dlouho vám to trvá k domovním dveřím?"
"Sedm minut."
Doktor nakape kapky a znovu se ptá:
"Jak dlouho jdete po schodech do bytu?"
"Dvě minuty."
Doktor znovu nakape a povídá:
"Teď běžte normálně domů a všechno bude v pořádku."
Druhý den se potkají a doktor se ptá:
"Tak co?"
A chlápek odpoví:
"Pane doktore, jste borec, sek jste se jen vo tři schody."





Vzduchoplavec v balonu se ztratí a takj zavolá na muže na zemi: - Nevíte kde jsem?
- Jste v balonu.
- Vy určitě pracujete v informatice, že?
- Jak jste to poznal?
- Dal jste mi technicky správnou odpověď, která je ale k ničemu.
- A vy zase musíte být obchodní manažer. Nevíte kde jste, ani kam máte namířeno. A jste na tom stejně jako jste byl, než jsme se potkali, akorát s tím rozdílem, že teď za to teď podle vás můžu já.





Když jsem si koupila pár keříků, tak se na listech najednou začaly dělat hnědé skvrny a začaly opadávat. Tak jsem je odnesla do zahradnictví, aby mi řekli co je to za nemoc.
Prodavač si listy prohlédnul a povídá:
- To je celkem běžný problém.
- A co přesně to je za problém?
- Podzim.





Dva farmáři na si na trhu ve městě každý koupil prase. Jdou spolu domů a ten první povídá:
- Hele, Joe, jak si ty prasata poznáme?
- Mno, tak jednomu proštípneme ucho a bude tvoje.
Za pár dní se prasata porvala a obě měly potrhané uši.
- A jak si je poznáme teď?
- Tak tomu tvému zkrátíme ocas.
Druhý den se prasata zase porvala a obě měly utržený ocas.
- A co teď, když jsou obě bez ocasu?
- No tak tomu tvému uřízneme nohu a tak si ho poznáš.
- Ale to by bylo moc kruté, nešlo by to jinak?
- Hele, víš co? Vezmi si to růžový a já si vezmu to černý!

čtvrtek 5. července 2012

Něco pro zasmání


Jede farář na kole a na zádech si veze bojler. Zastaví ho dva policajti a ten jeden povídá: ,,Dobrý den, občane, co to vezete na těch zádech? Víte, že je to proti předpisům?" Farář na to: ,,Ale, bojler si vezu." Policista chvíli přemýšlí, pak povídá: ,,Hmm... tak bojler říkáte... no pokračujte, pokračujte." Farář tedy pokračuje ve své namáhavé jízdě a ti dva policisté tam tak chvilku potichu stojí a pak se jeden zeptá toho druhého: ,,Ty hele, Franto, nevíš, co to je ten bojler?" Franta: ,,Jak já to mám asi vědět, ty jsi chodil dva roky na náboženství.



Blázen vleče na zádech plnou nůši cihel,potká svého známého a ten se ptá:
,,Proč se takhle dřeš?A kam to vůbec neseš?"
,,Ale,to víš,chci prodat dům,a tak nesu vzorek na ukázku."





Římský císař promlouvá ke gladiátorům:
- Dnes se utkáte ve vodním pólu. Mužstvo, které vyhraje, dostane svobodu.
Jeden z gladiátorů se zeptá:
- A jak poznáme soupeře?
A císař na to:
- No, krokodýli budou mít bílé čepičky.





Sedí holčička na pískovišti a hlasitě něco cumlá.
Přijde k ní máma a ptá se:
- Haničko, co to cucáš?
- Ja něvím, maminko, šamo to pšiležlo.





Jednou takhle poslala babička na americké farmě malého Johnnyhy s kýblem pro vodu k skalnímu jezeru. Johnny je za chvilku zpátky, celý vyděšený povídá:
"Babi, v tý vodě je krokodýl!"
"Jo, ten už tam žije několik let, ale nikdy nikomu neublížil. A nejspíš z tebe má stejný strach, jako ty z něj."
"No, jestli má takovej strach, jako já, tak ta voda stejně nebude k pití."



Jeden zbohatlík udělal velikou párty. U své luxusní vily měl obrovitý bazén plný tropických rostlin, krokodýlů, piraň a jiných lidožravých živočichů. Hostitel na začátku párty prohlásil, že pokud se někdo odváží a přeplave napříč bazénem, tak mu on v rámci svých širokých finančních možností splní tři přání. Nikdo se samozřejmě nehlásil, takže se všichni věnovali normální zábavě. Najednou se ozvalo velké šplouchnutí. Oči všech padly do bazénu, kde se kdosi zuřivě snažil dostat na druhou stranu. Za zadkem mu cvakaly krokodýlí čelisti, ale měl štěstí a podařilo se mu to. Hostitel k němu přiběhl a povídá: "To je neuvěřitelné! Jste cvok, ale fantastický. Řekněte svá tři přání." Chlápek se ještě ani nevydýchal a povídá: "Eeh, tamhle ve vitríně ta Vaše brokovnice, dejte mi ji. Jo a potom, v tom šupleti dole určitě budou nějaké patrony, ty mi taky dejte. A za třetí, ukažte mi toho hajzla, co do mě strčil !"





Zajede motorista husu.
Tak ji vezme a přijde k domečku, kde si hraje chlapeček.
"To byla vaše husa?"
"Ne, my takové placaté nemáme."





Víte proč má letadlo vrtuli?
Aby chladila pilota. Nevěříte?
Zkuste ji zastavit a uvidíte, jak se bude pilot potit.





Termoska drží v zimě teplo a v létě chlad. Odkud ví, kdy je léto a kdy je zima?



Sestra v porodnici přináší mladému otci dvě děti.
"Nevylekalo vás, že jich je víc?" ptá se ho.
"Ale vůbec ne!" trochu rozpačitě odpovídá on.
"Tak to jsem ráda! Podržte je, a já zatím skočím pro ty zbývající."



Popelka dostane tři oříšky.
Otevře první ... nic.
Otevře druhý ... také nic.
Otevře třetí, vykoukne červík, rozhlédne se, pohlédne na Popelku a povídá: "Trapas, co?"